Petra Neugebauerová
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2539x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Petra Neugebauerová
Proč nemít milenku
Zcela cíleně jsem nedávno narazila na článek v Maximu "Proč mít milenku". Aneb jak požádat svou stálou partnerku či manželku o otevřený vztah a výhody z něho plynoucí. Je to poměrně zajímavý článek, který vše kolem vysvětluje (samozřejmě) z pohledu mužů a jejich potřeb. Ne že by v něm bylo něco objevného, ale i tak pár vět upoutalo mou pozornost.
Petra Neugebauerová
Jak pracovat a nezbláznit se z toho
Od doby, kdy jsem nastoupila do prvního zaměstnání, uplynulo již mnoho času. Už to vlastně bude pomalu 10 let. Tý jo, jsem už pěkně stará... Od počátku pracovního procesu jsem někde v koutku mysli o práci uvažovala tak, že práce rovná se: poslušnost, nepřijemní a nekompromisní šefové, pruda, otrava, honba za penězi, ranní nepříjemné vstávání, nuda a stereotyp. Moje tušení se mělo brzy naplnit. Ale také za nějaký čas vyvrátit.
Petra Neugebauerová
Proč nevybočovat ze všednodenních stereotypů
Tak nějak se povídá, že je fajn opustit občas zajeté koleje, jinak řečeno dělat činnosti odlišným způsobem než obvykle a zkusit něco nového. Já zkouším nové věci celkem ráda, vlastně bych řekla že i velmi ráda. Zřejmě to ale neplatí vždy a někdy je lepší držet se svých kolejí zuby nehty a nepouštět se do žádných větších akcí. Obzvláště tedy co se týče vašeho běžného všedního dne...
Petra Neugebauerová
Tak jak je to tedy s těmi hrami
Sice mám za sebou dokončenou výuku na téma "Teorie her", ale moje zamyšlení bude směřovat mimo obor mikroekonomie. Ačkoliv na poli ekonomickém by bylo vše o mnoho jednodušší. Platí tam totiž jasná pravidla, otevřené definice, nezpochybnitelné fakty a všichni se jimi řídí a vědí, jaký bude výsledek, pokud se zachovají tak či onak. Co ale "Teorie vztahových her"? Tato sféra je natolik spletitá, že by dokonce snad zasloužila rovněž studijní obor. A možná by pak i ubylo stesků, zklamání, naštvání, rozchodů a bůh ví, čeho ještě. Ano, ano, kdyby nás tak učili již od základní školy umění mezilidské komunikace a chování se ve vztazích, ať už jde o vztahy jakékoliv.
Petra Neugebauerová
Je sledování porna hřích?
Jana odpočítávala v práci poslední minutu, konečně 17:00, jupííí. Rozhodla se skočit ještě do obchodu, nakoupit na večer jedno dobré bílé, olivky, sýry a bagetu. Měla prima nápad na hezký večer, v práci finišovali konec kvartálu a těšila se zatraceně domů, na večer, jak si s Petrem pěkně odpočinou, dají si něco dobrého, pak by se mohli pomazlit a dojde určitě i na sex. Za pár dní oslaví první výročí. Zasnila se, milování je pořád tak báječné!
Petra Neugebauerová
Když se dva hledají
Když se dva hledají, není to totéž, toť první myšlenka, která mi okamžitě prolétne hlavou. V dnešním uspěchaném, a mnohdy poněkud šíleném, okolním světě, je opravdu problém potkat člověka, který hledá a chce to samé, nad čím denně uvažujeme, o čem před spaním sníme a co se nám honí hlavou, než se ráno div nepřerazíme, když s plněným croissantem v jedné ruce a mobilem v druhé, letíme za ujíždějícím vagónem metra nebo tramvaje. Problém je možné špatné slovo. Každý hledá něco, někoho, kdo ho naplní a koho bude moci svou přítomností a chováním udělat šťastným. Ale někdy je to dokonce i přes všechnu snahu a lásku nemožné.
Petra Neugebauerová
Sex z fastfoodu a ti zadaní
Předem bych ráda předeslala, že nejsem žádná frigidní feministka. Jsem mladá, otevřená, máloco je pro mne tabu, ano, jako každá zdravá žena mám ráda sex a muže beru jako fajn společníky, kolegy, kamarády... Ale potud asi vše. Kolem roku 2007 se pro mě Svět změnil. A nejen pro mě. Podle debat, pofňukávání, nadávek a sdílení zvláštně se podobajících zkušeností, v tom nejsem sama. Neumím definovat, kdy přesně zrod změny nastal, ale dříve, před rokem 2007 jsem toto nezaznamenala v takové míře.
Petra Neugebauerová
Italské jídlo jako vášeň
Z reproduktorů zněl nádherný song Ricchi e Poveri, Sara Perché Ti Amo se jemně rozprostírala po celé terase, zahalené do pomalu přicházejícího večera a žádný z hostů se nenechal vyrušit od extatického vychutnávání své pasty, hojně zalité olivovým olejem. Sandra hleděla na západ sytě oranžové obří koule, která už téměř laskala hladinu moře, slunce ještě vysílalo své poslední odlesky na terasu restaurace a odráželo svou oranž ve sklenici Chianti.
Petra Neugebauerová
I am ready for love...
Zpívá Lenny Kravitz ve svém songu Heaven Help... Já jsem také připravená na lásku, říkala si Sandra sama pro sebe. Seděla na kameni a dívala se, jak se slunce kloní a pomalu zapadá nad ostrovem Nusapenida. Nebo nejsem? Ale byla jsem. Byla jsem připravená dlouho a on to neviděl. Co je rok v celém životě? Co je rok v dějinách lidstva? Asi nic moc... A co čtyři roky? To už je více, ale pořád to nebylo dost.
Petra Neugebauerová
Jak si zapřičinit dvoutýdenní bolest hlavy? Zažádat o cestovní pas!
Představte si, že jste vyhráli nečekaný zájezd na Filipíny. "Úžasné!" zajásá každý z vás. Až se přestanete opájet skvostnými myšlenkami na sluncem zalité pláže, nádhernou přírodu, snědé Filipíňanky s květy kolem krku a barevné koktejly, které třímáte v ruce, povalujíc se na lehátku a poslouchajíc šumění vln, začnete přemýšlet nad praktickými věcmi, které se zájezdem souvisí. V první řadě je to vstup do země. A ejhle!
Petra Neugebauerová
Láska je láska
Jsem nadšený pozorovatel všeho, co je jiné, odlišné, zajímavé a co se vymyká konvencím. Láska, vášeň a ohnivé chování lidí by se daly nazvat čímkoli, ale konvečními záležitostmi jednoznačně ne. Obdivuji všechny tyto vlastnosti a také osoby, jež je umí naplno a bez skurpulí projevit.
Petra Neugebauerová
Dopis Ježíškovi
Milý Ježíšku, opět se nám přiblížil čas Vánoc a tak jsem se rozhodla již po dvacáté napsat Ti dopis. Dělám to tak pravidelně každý rok od svých sedmi let. Dříve jsem Ti nechávala dopis za oknem, pak jsem ho dávala do obálky a mamince, ta Ti ho vždy prý předala za mě, po pár letech jsem ho začala posílat emailem a kouzlo Vánoc se neznatelně vytratilo. Dnešní rok bude ovšem naprosto výjimečný, protože dopis Tobě umístím na svůj blog. To tady ještě nebylo.
Petra Neugebauerová
Otevřený dopis Ministerstvu zdravotnictví a odpověď na něj
Dá se komunikovat se státními orgány ČR? A lze touto cestou vůbec něco získat....? No uvidíme. Čtěte dál.
Petra Neugebauerová
Kdy začít šetřit na penzi? Včera bylo pozdě.
Tato věta mě poněkud zaskočila, když jsem ji tenkrát slyšela úplně poprvé. Přišlo mi to nejprve jako přehnaný nesmysl. Přece jsem ještě mladá, tak co? Stát se o mě postará, tak co? Přece budu vydělávat, ne? Jenže...
Petra Neugebauerová
Pravá láska?
Sandra zvedla hlavu, aby se podívala do Davidových hlubokých očí barvy hořké čokolády a sevřelo se jí až srdce z toho, jak veliký příval citů ji zaplavil. Milování s ním bylo něco nadpozemského... Vždycky zdvihala obočí a potají kroutila hlavou, když se její kolegyně bavily o tom, koho večer „sbalily“, případně se od někoho nechaly svést. Ještě tu samou noc se s ním povětšinou vyspaly a druhý den buď onen muž už netušil, jak se jmenovaly, mnohdy na něj dokonce ani neměly číslo anebo marně čekaly týdny a týdny na jeho zavolání. Se zasněným výrazem ve tváři seděly u pracovního stolu a nepřítomně cvakaly do klávesnice písmenka nedávající smysl, čekaly a čekaly. Na pípnutí sms, na zavolání. A nic.
Petra Neugebauerová
Proč máme pořád živit flákače a kriminálníky?
Konečně možná někdo uhodil hřebíček na hlavičku! Proč má stát – potažmo my občané, z daní neustále živit ty, kterým se nechce pracovat, kteří jen kradou, peníze získávají nelegálními činnostmi, povalují se a žijí z dávek a podpory? Miliardy a miliardy peněz tečou někam, neznámo kam a nám se zvyšují daně, zdražují potraviny, energie, voda apod.
Petra Neugebauerová
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše
Krásné a milionkrát opakované klišé. To je jistě první myšlenka, která napadne každého, kdo tuhle větu uslyší. Ale pod povrchem tohoto klišé, když se dostaneme až k jeho jádru a do hloubky, se skrývá neochvějná pravda. Když se na věc podíváme oklikou přes vědecká fakta, dojdeme k zajímavým informacím. Planeta Mars je pojmenována po římském bohu války Martovi. Mars má pevný horninový povrch pokrytý krátery, vysokými sopkami a hlubokými kaňony. Oproti tomu planeta Venuše je pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch a strukturu.
Petra Neugebauerová
Svrhneme korupční režim!
V roce 1989 lid České republiky žádal svobodu, žádal volnost, možnost podnikat, možnost cestovat, žádal dostupnost informací. A bojoval za to. Občané naší země vyšli do ulic jako jeden muž a jejich protesty sílily. Nyní se píše rok 2011, my už můžeme cestovat, můžeme i svobodně podnikat, informací je mnoho a jsou volně dostupné po všechny. Ale jedna hrozba prorůstá naší politikou, naší ekonomikou a celou naší zemí jako ta nejjedovatější a nejodpornější slizká houba.
Petra Neugebauerová
Nenechme sebou manipulovat! Zdraví je naše!
Začněme každý sám u sebe! Situace v naší zemi, v naší vládě, ve veřejném sektoru a v našem zdravonictví se stále nelepší. Dá se říct, že je stále stejně špatná. Všichni, co se snažíme - nebo alespoň si tak připadáme - něco zlepšit na dění v zemi, kterou máme rádi a která je naším domovem, chodíme pravidelně volit, každé čtyři roky. Jenže to nestačí. To je pramálo. Jak řekl jeden velmi chytrý člověk, práce voliče po vhození volebního lístku do urny teprve začíná, zatímco práce kandidáta, budoucí politika, tímto mnohdy končí.
Petra Neugebauerová
"Muži koukaj přece na zadek...!" Pokračování, aneb první rande
Nedávno tomu, co jsem dostala od svého kolegy ťafku ohledně zaměření mužského pohledu do sexy úzké štěrbinky mezi dva vzedmuté bochánky anebo jasně cílené trefy na dvě oblé, pevné půlky ženského zadku. Ve spoustě zajímavých a převážně ryze mužských reakcí jsem si s vášnivými diskutéry ujasnila, že se jedná pouze o ten "první pohled", primární kontakt, nevinné zadívání se, lovy beze zbraní. A jak je tomu ale při pohledu druhém...?
Petra Neugebauerová
Příručka dobrého kritika
Kritika. Osobně ji nemá vyloženě nikdo "rád". Nikomu není nijak zvlášť příjemná. Avšak všeobecně bychom měli kritiku vnímat, přijímat a poučit se z ní, pokud je konstruktivní a samozřejmě oprávněná. Mnohdy záleží i na tom, jestli je člověk flegmatický hodně, málo anebo vůbec. Důležité však je, jak ten "nespokojený" onu kritiku podá a jak se k ní "kritizovaný" dokáže postavit a s ní vypořádat. Díky sledu událostí jsem se nad touto problematikou hluboce zamýšlela a dala si za úkol zhodnotit, jak podat kritiku, aby to našeho partnera nepřivádělo k šílenství, aby s tím uměl sám účelně pracovat a necítil se často ublížený a leckdy jako neschopný. A nejde o kritiku v pracovní rovině, ale v partnerské nebo přátelské. Čas od času nám totiž na druhém něco vadí, nikdo nebude přesně podle našich představ a vztahy nejsou jen o radostech, o lásce a o pohodě. Proto jsem se zamyslela nad "Kuchařkou kritiky".
Petra Neugebauerová
Pošetilost mocných!
Don Salluste, v podání vynikajícího Louise de Funése, je ministr - jinou práci ani neumí. (To je zde velmi trefné, povšimněte si.) A tento hlavní hrdina je - tak jako mnozí mocní - také chamtivý a rád si žije na vysoké noze. Rád hromadí peníze a rozhodně není proti, když zlaťáčky ze státní pokladny sluncem vyprahlého Španělska přijdou do jeho kapsy. Jenomže tohle všechno se najednou zhroutí - je jednou z komorních dam královského dvora obviněn a tím pádem také ze dvora vyloučen. Jenomže to by nesměl být bývalým ministrem a tudíž i mistrem intrik a podvůdků.
Petra Neugebauerová
Náš život vs. práce.
Dobrý den, ráda bych vám řekla něco o sobě. V České republice jsem hlavní denní náplní 4 918 800 lidí (a to nemluvím o dalších 882 800 lidí, kteří se rozhodli, že se budou věnovat pořád jen a jen mě, na vlastní jméno a zodpovědnost). Tito lidé na mě myslí minimálně 8 hodin denně. Spousta jich se mi ráda či nerada věnuje ještě i v pozdních večerních hodinách a mnohdy i v brzkých ranních. Nemalé části těchto lidí se o mě dokonce i zdá! A to třeba i několikrát týdně. Jednoduše si mě vpustili do svého života. A to i do toho soukromého, osobního... Tak snad abych se představila, jmenuji se PRÁCE.
Petra Neugebauerová
"Muži koukaj přece na zadek! Jo a ještě tak na prsa....."
Sdělil mi můj kolega úžasný fakt, který mi dlouho hlodal v hlavě, asi jako když veverka ne a ne rozlousknout právě objevený oříšek. "Copak ty to nevíš?", ještě se mě po chvilce mého tvrdošíjného mlčení a přemýšlení optal. Laškovně mrknul na mě a pak na zadek slečny, která právě vešla do místnosti. Abych to nějak rozlouskla, mírně jsem nakrčila čelo, tak vypadám totiž nedůvěřivě, a uhodila na něj: "Takže mi chceš tvrdit, že na jiný části těla se nepodíváte, jo? Co vlasy? Nebo obličej, koukáte vůbec na to, co má na sobě?" Lehké pousmání, odmlka a jasná odpověď: "Ne...!"
Petra Neugebauerová
Láska na první pohled...
Potí se mi ruce, oouuu ježiši, teď se to zrovna nehodí... A co to třepetání spousty maličkých motýlích křídel v podbřišku...? Nohy jsou najednou jako z olova! Chci jít, pohnout se alespoň o píď, ale jsem jako přikovaná. Můj bože, teď se na mě podíval, břicho mi sevře obrovský svěrák, ale ne nepříjemně, jentak na chvilku, je to jako nevinný strach, jako když se strašně těšíte, až maminka rozbalí dárek, co jste týdny sháněli, ale máte strach, aby se jí líbil... Jako když jedete na poslední chvíli do porodnice, už teď to malé milujete, ale máte strach, jak bude porod probíhat, navíc partner je na druhém konci města a vy cítíte rychlejší a rychlejší stahy, ale přesto všechno sevření se těšíte...
| předchozí | 1 2 | další |
