Petra Neugebauerová

Láska je láska

6. 12. 2011 9:15:17
Jsem nadšený pozorovatel všeho, co je jiné, odlišné, zajímavé a co se vymyká konvencím. Láska, vášeň a ohnivé chování lidí by se daly nazvat čímkoli, ale konvečními záležitostmi jednoznačně ne. Obdivuji všechny tyto vlastnosti a také osoby, jež je umí naplno a bez skurpulí projevit.

Všední rána bývají většinou všechna stejná. Na minutu přesně mám vyměřenou každou ranní činnost, vždy si říkám, že už mě ničím nepřekvapí a že hledání zajímavostí a odlišností si nechám až na večer.

V první větě jsem napsala, že mám ráda vše, co je odlišné a vymyká se stereotypu. Ale zkusili jste se někdy stát pozorovatelem toho stereotypu, co se kolem během obyčejného rána děje? Všechny detaily mám v malíčku, znám každý kilometr dálnice, každou díru v silnici, znám všechny billboardy podél magistrály v Praze, nepřekvapí mě žádný semafor ani cedule, žádní řidiči ani chodci, ne, nepřekvapí. Ale přesto se pokaždé stane alespoň jedna událost, která je pro mne nová a boří onen stereotyp.

Davy na I. P. Pavlova jsou stále stejné, lidé proudí nahoru dolů, tramvaje zvoní a jejich zastavení rozpoutá další honbu za hledáním volné sesličky v nitru zapařené "dvaadvacítky". Já jsem takový pozorovatel. Upřeně hledím z okénka auta a dávaje pozor, abych při tom nezpůsobila nehodu, sleduji dění na ulici. Vzhledem k dopravní špičce a "šnekující" se koloně aut je to poměrně bezpečné. To, co jsem zahlédla dnes ráno na přelidněné mravenčící se křižovatce, na již zmiňovaném I. P. Pavlova, mi prosvětlilo den a naplnilo mě to radostí, že pokud existuje vášeň a láska, tak ať jde k čertu celá dluhová krize, politická krize a měnová krize. Sarkozy a Merkelová, pche, ranní zprávy okamžitě zapomenuty!

Mít tak více času mezi dvěma semafory, vyfotím si to. Zvěčním tu dvojici, absolutně nevnímající shon kolem ní, která se oddávala tak vášnivému a dlouhému polibku, až muž slečnu zaklonil nazad, že se nahnula nad zábradlí oddělující chodník od silnice, bezpečnou zónu od té rušné. Bylo jim to jedno. Líbali se. Lidé kolem nich proudili, dívali se do země, jedli svůj croissant. Zato já jsem nepokrytě civěla a pusa se mi roztahovala do širokého úsměvu. Pro mě se tento líbající pár stal symbolem každého rána. Líbat se, milovat se, objímat se a vášnivě. Bez konvecí, bez zábran. A každá krize a problémy jsou v tu chvíli na hony vzádelné, titěrné, nicotné.

Tak do toho :-)

Autor: Petra Neugebauerová | karma: 18.34 | přečteno: 2511 ×
Poslední články autora