Z reproduktorů zněl nádherný song Ricchi e Poveri, Sara Perché Ti Amo se jemně rozprostírala po celé terase, zahalené do pomalu přicházejícího večera a žádný z hostů se nenechal vyrušit od extatického vychutnávání své pasty, hojně zalité olivovým olejem. Sandra hleděla na západ sytě oranžové obří koule, která už téměř laskala hladinu moře, slunce ještě vysílalo své poslední odlesky na terasu restaurace a odráželo svou oranž ve sklenici Chianti.
Zavřela oči a užívala si poslední sousta linguine s krevetami, vínem a bylinkami, při zavřených očích ještě lépe vychutnala tuhle delikatestu, cítila jak se zapojuje každá chuťová buňka a v těle se rozlévá pocit blaženosti. Tohle s ní umí udělat jen italské jídlo a láska. Mezi jídlem a láskou pro ni existuje jen velmi malá hranice, láska je nepředstavitelná bez vášně a dobré jídlo je pro ni také vášeň. Úplně ji zamrazí z toho pocitu bezbarvé chutě-nechutě, když si vybaví bledé tukové rohlíky, gothaj a paštiku Májku, které jedla v dětství. O to víc je ráda, že nyní může sama vařit a vařit z čehokoli, co je dostupné anebo nejlépe vypěstované na vlastní maličké zahrádce.
V hlavě se jí již skládaly myšlenky na večer. Čím asi překvapí Sebastiana. Chtěla by nasbírat čerstvou bazalku, tymián a oregáno, nasekat rajčata ze zahrádky s cuketou a udělat mu jeho oblíbené těstoviny s mixem bylinek a zeleniny.
Když se za šera vracela úzkými uličkami domů, již před otevřením dveří ze vstupní terasy cítila vůni, která přebila venkovní svěží vzduch prosycený všudypřítomnou solí. Cítila lososa, limetku a tagliatele, čich již měla prvotřídní, ucítila každý závan jídla a dokázala identifikovat jednotlivé ingredience a přísady. Dnes tedy nebude vařit? Ale to ještě Sebastian netuší, co má pro něj připravené v chladničce, pečlivě schované a překryté tak, aby jej to neoslovilo a nenahlédl dovnitř.
"Ciao mia cara", přivítal ji mezi dveřmi, na sobě zástěru a v ruce vařečku, zahalen do úžasné vůně. Ještě než stačila otevřít pusu, měla v ústěch kousek pasty. Hmmmmm... "Eccelente, grazie", zasmála se. Byla sice již po jídle, ale ochutnat musela. Když Sebastian dojedl poslední kousek a vytřel chlebem omáčku, co zbyla na dně talíře, chystal se vzít další krajíček a pokapat jej olivovým olejem a pokračovat ve svém gastronomickém obřadu, zarazila jej. Zavázala mu oči a posadila se s ním na terasu, poporosila ho ať chvíli vydrží. Sebastian byl napnutý a snažil se nasát alespoň vůni, ale nic necítil a ani nic neslyšel. Jen šumění moře z dálky. Začínal být trošku neklidný, ale zároveň se těšil.
Sandra se zasmála a řekla mu, aby pootevřel ústa. Nejprve ho jemně líbla na rty, ale opravdu jen drobně. Po chvíli vzala na prst maličký kousek vrchní části tiramisu, ten s kakaem, a pomalu jej přisunula k jeho nosu. "Řekni mi, co cítíš..?" "Kromě tebe? Tvého parfému? Cítím sladkou, ale zatím neidentifikovatelnou vůni..." Sandra se usmála: "Fajn, zapojili jsme zatím jen tvůj čich, zkus si vzít kousek na prst, miláčku a zkus poznat po hmatu, copak to je..." Navedla Sebastiana k jedné z mističce s tiramisu a nechala jej nabrat kousek na špičku ukazováčku. "Hmm, cítím krém, prášek, piškot... Oh, mio tiramisu?" "Sí", odpověděla Sandra. Nechala ho sundat šátek z očí, aby zapojil ještě třetí smysl, protože to byla potěcha i pro oči. Vzal do ruky misku se sladkou pochoutkou a na prst nabral větší porci a přejel jí pomalu Sandře po rtech. Oči jim jiskřili jako plamínky, vzduch byl provoněný kakaem a mandlovým amarettem a na rtech ucítila božskou chuť, ale zakázal jí olíznout rty, veškerou pochoutku z jejích rtů hluboce a nenasytně slíbal a konečně naplnil svou touhu ochutnat pořádně její rty a zároveň i dezert. Těšil se na oboje stejně nedočkavě.
Jídlo je vášeň, vášeň je láska. Láska a jídlo mají mnoho společného. Dobrou chuť! Buon appetito!
