V roce 1989 lid České republiky žádal svobodu, žádal volnost, možnost podnikat, možnost cestovat, žádal dostupnost informací. A bojoval za to. Občané naší země vyšli do ulic jako jeden muž a jejich protesty sílily. Nyní se píše rok 2011, my už můžeme cestovat, můžeme i svobodně podnikat, informací je mnoho a jsou volně dostupné po všechny. Ale jedna hrozba prorůstá naší politikou, naší ekonomikou a celou naší zemí jako ta nejjedovatější a nejodpornější slizká houba.
K O R U P C E!
Jeden velmi chytrý člověk, jehož názorů si vážím mi nedávno řekl: "Tehdá jsme demonstrovali, všichni. Nikdo se nebál." A já se ptala: "Jak jste se vlastně domluvili, že půjdete? Bylo vás tolik!" A on se zasmál: "Prostě z huby do huby. Nepotřebovali jsme internet, mobily. V práci, ve škole, v hospodě, prostě všude se řeklo, bude stávka, jdeš, jdu. Hotovo."
Z roku 1989 se nesmazatelně zapsalo označení protestu M Á M E H O L É R U C E!
Pro rok 2011 by se báječně hodilo všeříkající označení M Á M E H O L E V R U C E!
Podobná iniciativa už zde pomalu vzniká. Politici totiž neplní své předvolbní sliby, korupce není něco jednorázového ani něco, co se pouze párkrát opakovalo, korupce je jednoduše součástí našeho politického systému tak, jako je kolo součástí automobilu. A většina občanů už začíná být nespokojená. Jenže v naší zemi nikdy nebude stačit, když budou lidé JEN nespokojení. Řeči nestačí, řeči ještě nikdy skálou nepohnuly. Je potřeba jednat, je potřeba se opět spojit, vyjít do ulic, protestovat a to tak že všichni, nebát se. Některé známé osobnosti se již spojily. Manifest sdružení proti korupci měl v květnu 2011 celkem 200 signatářů. Mezi nimi jsou například politolog Jan Pehe, bývalí politici Unie svobody Jan Ruml, Hana Marvanová či Václav Krása, režiséři Fero Fenič, Olga Sommerová, Břetislav Rychlík a Helena Třeštíková, herci Táňa Fischerová, Tomáš Hanák či Jan Kraus. Mají patnáctibodový seznam nutných změn týkající se politiky.
Ale to je pořád málo! 200 lidí je málo. Seznam změn je málo. Diskuze a tiskovky jsou málo. Jejich internetový portál "Piště politikům", kde se bude i vyhodnocovat aktivita politiků v odpovídání voličům, je skvělý nápad, ale je to stále málo.
Máme hole v ruce. Co je tímto heslem tedy vlastně myšleno? Myslím, že heslo je jednoznačné. Nejen já jsem toho názoru, že pokud budou ve vládě stále ti samí lidé, kteří jsou tam dnes, nemá politický systém u nás šanci na úspěch. Ti lidé, jejichž předchůdci, kamarádíčkové a známí a oni sami nám vytunelovali zemi a teď to po nás občanech chtěji krásně zpátky v podobě reforem, balíčků, daní a dalších nesmyslů! Ale takhle by to nešlo, to sakra nejde! My přece nejsme hloupí, vážení páni a dámy, co sedíte ve Sněmovní ulici.
Jedinou cestou, kterou se můžeme dát, pokud se tedy nerohodneme odstěhovat se do politicky stabilní země, je svrhnout tento korupční systém. Opět jako jeden muž jít, spojit se a vyhnat je z jejich teplých místeček. Před Sněmovnou udělat špalír, uličku hanby a všichni ať pěkne odejdou. My je tam nechceme! Chceme tam ty, kteří již mají vyděláno, kteří již mají zkušenosti, kteří jsou zralí, zkušení, inteligentní a vyspělí a budou se věnovat JEN a POUZE politickým aktivitám, žádným soukromým, žadné hrabivé podniky, žádné dohody a zakázky, JEN čistá politka. A chceme tam ty, kteří se budou řídit platnou legislativou a zákony, kteří se nebudou potřebovat krýt trapnou imunitou.
Důležitým klíčem je množství, počet, sto tisíc lidí je minimum. Jinak to nemá smysl. Věřím ale, že pokud bychom chtěli, tak se sejdeme, dokážeme to i v tomto počtu, přece je nás celkem 10 a půl milionů. V době listopadové revoluce bylo na Václavském náměstí také sto tisíc lidí. A když se dokázalo sejít, byť jen několik set lidí, na Staroměstském náměstí pouze kvůli polštářové bitvě (přihlášených na sociální síti Facebook byly tři tisíce), proč by se lidé nesešli v mnohem hojnějším počtu na akci, která je pro ně zásadním a důležitým bodem pro život v České republice. Vím, že v dnešní době nejsou již státní podniky a v soukromých firmách je mnohem složitější a nebezečnější odejít na jeden den na stávku, ale i soukromé firmy mají odbory a jistě existuje cesta, jak se zúčastnit manifestu, který ve výsledku pomůže právě i podnikatelskému sektoru.
Tak kdy?
